.jpg)
Norsko - Informace o zemi
Svatební balíčky
Fotogalerie
Naši klienti
Zájezdy Norsko
Norsko je mimořádné svým protáhlým kapkovitým tvarem, rozšířeným zejména na jihu. Maximální vzdálenost od severu k jihu je 1752 km a je zhruba stejná jako vzdálenost mezi již. Norskem a centrální částí Apeninského poloostrova. Z největší šířky na jihu se území zužuje směrem na sever a opět rozšiřuje v oblast přiléhajíci k finské hranici.
Tvar území a mimořádná horizontální členitost pobřeží se promítají v délce a charakteru hranic. Délka mořských hranic po přímé linii je 3400 km, ale celková délka pobřežní linie převyšuje 21 000 km. Na jihu, západě a severu ji tvoří okrajová moře Atlantského a Severního ledového oceánu - Severní (po mys Skat), Norské a Barentsovo moře. Jejich hloubka není velká, v průměru 200 - 300 metrů, ale s četnými mělčinami, neboť zaplavují kontinentální platformu, z níž vystupuje Skandinávský polostrov nynějšího tvaru a rozlohy. V těchto šelfových mořích se vytvořily příznivé přírodní podmínky pro bohatý a zatím se stále obnovující ekosystém mořské flóry a fauny.Moře proniká hluboko do pevniny hustou sítí fjordů. Většinou se pevnina zvedá z moře příkrými i několik set metrů vysokými stěnami, místy jsou při úpatí erodovány mořem tak, že vznikají několik kilometrů dlouhé převisy pod kterými mohou proplouvat lodě.
Počet obyvatel v Norsku je 4 220 686, což jej řadí mezi malé státy Evropy. Odhaduje se, že v zahraničí žijí asi 2 milióny lidí norského původu. Vyšší poměr emigrace ve vztahu k počtu obyvatel na vlastním území má na světě jedině Irsko. Od začátku 60. let se Norsko stalo zemí se značnou sezónní imigrací. Norové patří ke skandinávské větvi germánských národů severozápadní Evropy, které se zformovaly na antropologickém jádru severských normanských kmenů ( Vikingové, tj. obyvatelé mořských zálivů).
Norština je germánský jazyk, vlivem specifických rysů politického, hospodářského a kulturního vývoje se vyvíjela po dvojí linii. V Norsku se dnes prakticky mluví dvěma jazyky, které se navzájem značně liší syntakticky, ale především slovní zásobou a výslovností.Forma zvaná riksmal nebo bokmal se vyvinula na základě hovorového jazyka městského obyvatelstva, výrazně ovlivněného dánštinou a církevní němčinou. Forma zvaná landsmal nebo nynorsk byla vytvořena až v 18. století na základě dialektu venkovského obyvatelstva Vestlandu. Spor o to, zda má být s konečnou platností za spisovný jazyk prohlášena ta či ona forma , nebyl vyřešen. Dnes jsou si obě formy rovny a obecní zastupitelské orgány rozhodují o tom, kterým jazykem se bude vyučovat na základních školách v jejich obvodu působnosti. V odlehlých oblastech na severu a na ostrovech se stále hovoří místními dialekty.
Hlavní město Norska je Oslo, založené 1048 ve výhodné dopravní poloze v hloubi Oslofjordu. V současné době má asi 1 milion obyvatel a je nejvyšší koncentrací průmyslu, dopravy a služeb spojených s jeho funkcí hlavního hospodářského, politického i kulturního centra.
Podle ústavy je Norsko konstituční a dědičnou monarchií. Současná ústava byla vyhlášena 17. května 1814. Státní církví je církev evangelicko - luteránská. Ústava rozděluje moc mezi krále, vládu , parlament a Nejvyšší soud. Výkonná moc přísluší králi prostřednictvím vlády. Při uplatňování své moci je král povinen řídit se podle vládní většiny. Státní vlajka je červená s tmavomodrým, přes celé pole se táhnoucím křížem, lemovaným úzkými bílými pruhy. Státní znak má červené pole, v němž je vztyčený zlatý lev se sekerou lev se sekerou. Autory norské hymny jsou Björnstern Björnson ( slova ) a Richard Nordraak ( hudba ). Administrativně se Norsko člení na 18 oblastí, jejichž postavení v národním hospodářství i teritoriální struktura se vyvinuly v posledním desetiletí. Tyto oblasti se dělí na 448 obcí (komun). Měna je norská koruna ( NKR ) = 100 re.